sobota 6. prosince 2014

12 PRAKTICKÝCH KROKŮ, JAK SE NAUČIT JÍT S FLOW

 
Život je sérií přirozených a spontánních změn. Nebraňte se jim – to přináší pouze bolest. Nechte realitu být realitou. Nechte věci, aby přirozeně pluly vpřed, jakýmkoli způsobem chtějí.“ ~ Lao-Tzu
Nezáleží na tom, kolik pravidel si v životě vytvoříme, nezáleží na tom, kolik dobrých návyků, vždycky tu budou věci, které nemůžeme kontrolovat – a když jim to dovolíme, můžou být velikým zdrojem hněvu, frustrace a stresu.
Jednoduchým řešením je: naučit se jít s flow.
Usmějte se, dýchejte a pomalu jděte.” ~ Thich Nhat Hanh
Řekněme, že jste si například vytvořili skvělý příjemný ranní rituál. Uzpůsobili jste si rána tak, že děláte věci, které vás uklidňují a dávají vám radost. A pak vám najednou praskne trubka v koupelně a strávíte celé ráno ve stresu tím, že se snažíte uklidit nepořádek a trubku spravit.
Naštvete se. Jste zklamaní, protože jste nemohli projít svou ranní rutinou. Jste vystresovaní ze všech změn, které vás odvádějí od toho, na co jste zvyklí. Zkazilo vám to den a jste celý den deprimovaní.
Není to zrovna nejlepší způsob, jak věci zvládat, že? A stejně, pokud jsme k sobě upřímní, dokážeme si přiznat, že řešíme podobné problémy. Ohledně věcí, které narušují to, co máme rádi, s lidmi, kteří mění to, na co jsme zvyklí, s životem, který někdy nejde tak, jak bychom chtěli.
Poddejte se tomu.
Co znamená jít s proudem? Kolébat se pod ranami. Přijímat změnu bez rozčilení nebo frustrace. Brát si to, co vám život nabízí, než snažit se vymodelovat život přesně tak, jak byste chtěli.
Prouděte společně s tím, co se děje a dovolte mysli, aby se uvolnila. Zůstaňte ve svém středu, ať už děláte cokoli. To je zásadní.” ~ Chuang Tzu
Jeden čtenář mě nedávno požádal, abych napsal víc o tom, jak jít s flow, takže toto je můj pokus sdílet s vámi typy, které mi fungují. Jako vždy neočekávám dokonalost a učím se za pochodu, ale následující typy by měly pomoci komukoli.
1. Uvědomte si, že nemůžete mít nad vším kontrolu. Myslím, že si to na určité úrovni uvědomujeme všichni, ale způsob, kterým se často chováme nebo jak se cítíme, s tím bývá v rozporu. Neovládáme vesmír a přitom si neustále přejeme, abychom mohli. A naše touhy tomu nepomohou. Nemůžete ani ovládat všechno ze své sféry vlivu – můžete ovlivňovat věci, ale hodně věcí je jednoduše nekontrolovatelných. V příkladu nahoře je řečeno, že lze kontrolovat svoje ranní rituály, ale sem tam se budou dít věci (někdo onemocní, stane se nehoda, přijde telefonát v 5 ráno a vyruší vás, atd.), které vaše návyky budou narušovat. Ne, že by se podobné věci mohly stát, ony se budou dít. Jsou okolnosti, které nemůžeme mít pod kontrolou, které budou ovládat každý aspekt našeho života a my je musíme přijmout nebo budeme neustále v depresi. Zkuste si ohledně toho zameditovat.
2. Buďte vědomí. Tento krok už jsem v předchozích tématech zmínil a to protože je opravdu důležitý. Nemůžete změnit věci ve své hlavě, když o nich nevíte. Musíte se stát pozorovatelem svých myšlenek. Uvědomujte si moment, kdy začínáte být naštvaní, a něco s tím udělejte. Je dobré dělat si po celý týden čárky do poznámkového bloku. Pokaždé, když se naštvete, poznamenejte si to. Stačí si dělat čárky. Brzy si díky tomuto malému kroku budete vědomi svého vzteku a frustrace.
3. Dýchejte. Jakmile cítíte, že na vás jde vztek nebo rozladěnost, zhluboka se nadechněte. Několikrát. To je důležitý krok, který vám umožní se uklidnit a udělat zbytek věcí z tohoto seznamu. Procvičujte jenom toto a už tak vás to nesmírně posune.
4. Získejte nadhled. Tohle mi vždy pomůže. Rozčílím se ohledně něčeho, co se děje – rozbije se mi auto, děti zničí mikrovlnku – v tu chvíli se zhluboka nadechnu a poodstoupím od situace. Znáte moment, kdy koukáte na film, kamera se oddálí a vy najednou vidíte mnohem víc ze scény, než jste mohli vidět předtím? Jak kamera postupuje od přiblížení až po větší, panoramatický pohled? To se mi stane v mysli. Začnu oddalovat, až mám nakonec dostatečný odstup. Pak ať už se stane cokoli, nezdá se to důležité. Za týden, za rok už na tomhle malém incidentu nebude záležet. Každému to bude jedno, i vám. Tak proč se kvůli tomu rozčilovat? Nechte to být a brzy to už nebude takový problém.
5. Procvičujte. Je důležité si uvědomit, že stejně jako když se něčemu učíte, nebudete v tom nejspíš ze začátku úplně dobří. Kdo je dobrý, když se poprvé učí psát, číst nebo řídit? Nikdo, koho znám. Schopnosti přicházejí se zkušenostmi. Takže, když se začnete učit jít s flow, budete dělat chyby. Budete zakopávat a budete padat. To je v pořádku, je to součástí procesu. Jenom procvičujte dál a naučíte se to. Jednou se možná stanete i Zen Masterem a budete psát hostující posty o tom, co jste se naučili na Zen Habits.
6. Dětské krůčky. Dělejte malé kroky. Nezkoušejte se stát Zen Masterem přes noc. Nezkoušejte si toho ukousnout moc, ukousněte nejdřív málo. Dělejte na začátku malé pokusy, když půjdete s flow. Soustřeďte se na čárky (jak už bylo předtím zmíněno). Soustřeďte se na dýchání. Zkuste odstoupit od situace. A můžete začít nejdřív v jednodušších případech. Pokud je lehčí přijmout pracovní problémy než stresy s dětmi, začněte tam.
7. Smějte se. Pomáhá mi, když se snažím vidět věci jako legrační spíš než frustrující. Píchnu kolo uprostřed dopravní špičky, nemám telefon a rezervní pneumatiku? Směji se vlastní neschopnosti. Směji se absurditě situace. To vyžaduje určité množství odstupu. Můžete se celé situaci smát, když stojíte nad ní, ne v ní. Odstup je dobrá věc. Pokud se naučíte věcem smát, pokročili jste daleko. Zkuste se smát, i když si myslíte, že to není vtipné, jistojistě se to vtipným stane.
8. Pište si deník. Tohle je jedno z nejlepších použití deníku. Zkuste si jednou denně vzpomenout na to, čeho se týkaly vaše čárky. Zkuste si zapsat poznámky. Proč jste se naštvali? Jak jste se snažili to změnit? Zabralo to nebo ne? A proč ne? Co můžete udělat příště? Tenhle způsob vzpomínání a zpětného zkoumání vám pomůže se poučit.
9. Meditujte. Pokud vám psaní deníku nejde, aspoň si udělejte denně revizi v hlavě. Meditujte, dejte si koupel, šálek čaje. Jak se budete zbavovat stresu, projděte celý den a prozkoumejte jej. Nebuďte deprimovaní, vždyť se učíte. Zhluboka dýchejte, projděte každou situaci a pokuste se ji vidět jako nezaujatý pozorovatel. Tento přehled vám pomůže zlepšit proces učení.
10. Uvědomte si, že nemůžete ovládat druhé. Ach, jedna z největších výzev. Rozčiluje nás, když se ostatní nechovají tak, jak bychom chtěli. Možná jsou to naše děti nebo naše partnerka nebo někdo jiný, možná náš spolupracovník nebo šéf, možná je to naše matka nebo nejlepší kamarád. Musíme si ale uvědomit, že se chovají na základě svojí osobnosti, podle toho, co považují za správné a ne vždy budou dělat to, co chceme my. A to musíme přijmout. Přijmout, že je nemůžeme ovládat, přijmout věci, které dělají, přijmout je prostě se vším všudy. Není to jednoduché a opět to chce cvik.
11. Přijměte změnu a nedokonalost. Pokud se setkáváme s okolnostmi, jež se nám líbí, obyčejně je nechceme měnit. Ale ony se změní. Protože to je život. Nemůžeme je stále nutit, aby byli takové, jaké si přejeme… místo toho je lepší naučit se je přijmout, jaké jsou. Přijmout, že svět se neustále mění a my jsme součástí té změny. Místo toho, abychom chtěli všechno dokonalé (a co je vlastně dokonalé?), měli bychom přijmout, že to takové nikdy nebude. Musíme se smířit s tím, že je to v uvozovkách jen dobré.
12. Užívej život jako proud změny, chaosu a krásy. Vzpomínáte si, jak jsem se vás v předešlém odstavci ptal, co je vlastně “dokonalé”? To je velice zajímavá otázka. Znamená dokonalost ideální život a svět, který máme v hlavě? Máme ideál, kterému se snažíme svět přizpůsobit? Protože to se pravděpodobně nikdy nestane. Místo toho se pokuste vidět svět jako dokonalý takový, jaký je. Je bláznivý, chaotický, bolestivý, smutný, drsný… a naprosto perfektní. Svět je krásný takový, jaký je. Život není něco nehybného, ale je to proud změny, která nikdy nezůstává stejná. Neustále se komplikuje a stává chaotičtější a vždycky krásnou. Krása je ve všem kolem nás, pokud se na ní jako na krásu budeme dívat.
Uznávám chaos. Nejsem si ale jistý, že on uznává mě.”~ Bob Dylan
Díky váš Leo Babauta 

Žádné komentáře:

Okomentovat