Vycházíme-li z přesvědčení založeného na poznání mysli, zkušeností rozumu a atp., pak mnohdy vynecháváme tu druhou kvalitu, která má k celému celku, také co říci. Srdce. Jednota bytí, jednota člověka a světa je jednotou založenou na paradoxu protikladů. Stromy, živočichové či rostliny nevědí nic o kráse a ošklivosti, prostě existují v souladu s věčností a bez předsudků. Jen člověk je schopen umožnit všemu kolem pochopit jednotu v dualitě protikladů (krása x ošklivost, muž x žena, život x smrt) a to zároveň. Jen on umí vnímat celou skutečnost. Oba protiklady a to zároveň. Tělo má své hranice a někde končí, že? Má hmotnou podstatu. Stejně tak obsahuje něco, co tyto hranice popírá, není tvořenou hmotou a je nekonečné a beztvaré.
Jako třebas partneři. Soupeří o to, kdo bude mít v jejich společném životě "pravdu". Ta však neexistuje mimo ně a jen v jednom názoru, ke kterému se jeden snaží druhého (mnohdy celý život) dovést. Existuje vždy uvnitř v jejich jednotě projevené dvěma těly, dvěma srdci, dvěma svobodně vyjádřenými názory. Nechme protiklady existovat společně. Ony se totiž vzájemným působením neruší, ale posilují. Tím, jak ukazují světu svou jedinečnost prožívanou ve prospěch druhého, tvoří jednotu. I vy můžete zkusit přestat mít tu ochromující nutnost mít vždy pravdu a dávat ostatním najevo, že jsou to oni, kdo se mýlí. Proto je tak nesnadné i meditovat. Tak, aby se jednoznačným cílem meditace stal náš mnohoznačný život. Jak paradoxně tyto jednoznačnosti ve svém životě vymýtíte, dojde k spojení všeho ostatního v jednotu a vám přijde už navždy zbytečné se ztotožňovat s jakýmkoli jedním postojem. Jste schopni zaujmout jakýkoliv postoj, podle probíhajícího přítomného okamžiku. A to je pro život stejně důležité jako život sám. Prostě žijte. V dobré víře. S láskou. MZ
hudba: http://youtu.be/1GOLAWeHgE4
Žádné komentáře:
Okomentovat