Po schodoch aneb ENERGO - MYOTRANSFER

Dosažení duchovní úplnosti při spojení muže a ženy v jedno tělo. A co k tomu dodat dnes. Dnes, kdy už nikdo ve společnosti nepůjde jednou za rok do chrámu, aby si vybral partnera, který se mu líbí a který by mu při milování předal informaci, o kterou by mohl on obohatit život svého vztahu nebo rodiny. My jsme v současnosti skončili u swingers klubu, kde se vybíjejí potřeby afektovaných jedinců bez jakékoliv spirituální úrovně. A i kdyby tam náhodou jeden takový zavítal = mnoho psů zajícova smrt... No daleko od toho nejsou ani někteří tzv. guruové různých sekt či hnutí, kteří hlavně jako muži "obšťastňují" mnoho žen kolem, odvolávajíce se na to, že zrovna sex s nimi pozvedne dotyčnou na jinou a hlubší úroveň... Jak a v čem a pro koho.

O co jde? V dnešní době jde stejně jako před tisícem let jen a jen o ENERGII. O její využití námi to jest člověkem. Směr, ten původní směřoval dovnitř nás a to, co se týkalo sexuality bylo bráno jako posvátné. Dnes je sexualita všechno, jen ne to posvátné. Při kontaktu mezi živou hmotou (tedy i v sexu) dochází k přenosu elektromagnetických energií. K tzv. energo-myotransferu. Živé organismy i člověk vytvářejí kolem sebe energetické pole, které je, ve své viditelné formě, nazýváno aurou. To se ví. V roce 1973 publikoval krom několika ruských a švédských vědců i náš Dr. Bradna své vlastní pozorování aury a následný zachycený přenos elektromagnetických vln, při kterém docházelo i ke kontrakcím hladkého svalstva u pokusných objektů (svaly se hýbali tzv. "sami"). Srdce je taky hladký sval, že? Podrobnou analýzou bioenergetického pole člověka potom rozlišil energeticky mozkový transfer s dosahem několika metrů; dále svalový transfer; kardiální (srdeční) trvalý myotransfer; energetické projevy štítné žlázy, thymu, gonád, a také embryonální transfer při graviditě. Ženy jsou opravdu v "jiném" stavu. Je to tak zvaný ENERGO-MYOTRANSFER, čili energie přenášená do okolí našimi svaly, případně pohledem (Peer efekt). Co asi přenášejí naše svaly při sexu, nechávám zatím stále na fantazii čtenářů.

Jestliže se někdo dívá na proužek papíru zavěšený na niti ve sklenici a proužek se vychýlí nebo když rukama působí na rostliny a ony rychleji rostou, může se přesvědčit, že téhož účinku dosáhne i třením elektrizovanou umělou hmotou a někdy i magnetem, tedy prostředky fyzikálními a zcela neživými. To, na co reagujeme je energie. Živí jsme my. Jen jsme si začali uvědomovat svou energii a to co kolem nás běžně denně proudí. Uvedené fyzikální vlivy, ale i vliv ruky mají také společné to, že mohou být předávkovány a pak naopak působí útlum, ba dokonce mohou rostlinu poškodit. Z bible je např. známo, že Kristus nechal uschnout fíkový keř (Matouš 21:19). 

Energo-myotransfer pozorujeme často v okolí, aniž si to uvědomujeme (šíří se zíváním, smíchem apod., tedy ne jen sexem). Na přelomu 19. a 20. stol. jej objevili ruský fyziolog Sečenov a švédský lékař Alrutz. Dr. Bradna jej využíval při skupinovém cvičení od padesátých let k rehabilitaci nemocných končetin. Zjistil jako už od dob bible mnoho lidí po Ježíšovi a asi i před ním, že nemocná ruka se rychleji zotavuje, když se k ní přiloží ruka zdravá, což je podstatou přikládání rukou v léčitelství. Jak se asi zotavujeme při společné svalové práci dvou vědomích jedinců při sexu, nechávám opět na vaší představivosti. Ano, sex opravdu může být i lék. Když nejsou oba dva jedinci mimo sebe.

Ještě méně známý je vliv pohledu (PEER), což je jakýsi oční laser - říká se "propálil mě očima". Využívají jej hlavně léčitelé. Někteří např. takto dovedou vyvolat i lokální pocit tepla. (Může to vysvětlit občasné vyléčení rakoviny, ekzémů a vředů, protože rakovinné buňky při teplotě 40 st. Celsia odumírají). A co to teprve dokáže při sexu, no tak teď aspoň víte, proč má většina lidí u sexu zavřené oči a zhasne... s kým se vlastně milují, to ví jen Bůh.

Nízké vědomosti různých léčitelů a "alternativních praktiků" se výrazně projevují tím, že vlastně namísto léčení jen fantazírují. Jen málokteří si uvědomí, že člověk získává svoji "bioenergii" především z potravy. Nikoliv z kosmu. To bysme si rovnou o stvořiteli mohli říct, že je blbec. Protože proč by se s tím vším tak široce a rozvětveně patlal? Člověk pracující s bioenergií by měl proto omezit spotřebu masa, zejména uzenin. Naopak zelenina obsahuje hořčík a draslík, které schopnosti přenosu bioenergie podporují. Energii dodává i správné dýchání tím, že okysličuje krev a tím tkáně a odstraňuje z těla škodlivé látky v podobě vodní páry a kysličníku uhličitého. A odpadní látky z masa se odstraňují daleko hůře než ty z rostlinné stravy. Není tedy na tom nic záhadného. Milování se vegetariána s masožravcem pak může dost narušit energii toho druhého jedince. Při myotransferu platí, že přenášíme energii směrem k druhému a kontaminujeme jej dotykem, pohledem a kontrakcí svalů (zkusili jste se u sexu na druhého usmát a nebo před sebou máte jen ublížený a do křeče stažený obličej partnera/rky, která vypadá, že ji/jej vraždíte? Pak prostě chápu, že zhasínáte. PS: zapomněli jsme na myšlenky. No, ale ty se sexem přeci nemají nic moc společného, ne? Maximálně "ho" při vzrušení mužům postaví a ženám při tom jejich myšlení si "jóní" zase zvlhne.

„Při kolektivním zpěvu dochází k tzv. myotransferu, rezonančnímu přenosu elektromagnetických energií mezi hlasivkami blízko sebe stojících zpěváků.“ - To je na zamyšlenou hlavně pro ty, co mají rádi společné zpívání mnoha různých manter, či dokola se opakujících modlitebních písní. On stačí i táborák. Samo o sobě je to prima a pro tělo skvělé. Ale přemýšleli jste někdy někdo o tom, jaká je vlastně lidská osobnost toho, kdo "jam session" vede? Protože existuje mnoho věrců, kteří pak za svým guruem pujdou do pekla, v bezvědomí se mu oddají i sexuálně a ani si nevšimnou, že je jejich "dobroděj" pouze používá jako levný pohon svých vlastních "magických" praktik. To víte, ta práce s energiemi něco stojí, že? Rozhodně to nejsou všichni. Nedělejme paušál. Ale je jich mnoho. Muži i ženy. V zajetí channelingovýh přenosů bojují s polovinou světa, která zase bojuje s tou druhou. A pro obyčejnou lidskou lásku mezi dvěma partnery, která by pro ně byla posvátná nám nějak nezbývá místo.

Co z těch dat a sesbíraných útržků to tady vlastně plácám dohromady? Zkuste si představit dva. Muže a ženu, tvořící pár. Jednotící se každým svým společným sexuálním kontaktem postupně do harmonie s jednotou, která byť je zprvu jen v náznacích a malých okamžicích; pak postupně začne přerůstat v jejich životě do perfektního stavu, kdy orgasmus není jenom hypotetická 5-vteřinovka pod peřinou, ale celodenní stav bytí. Trvalého bytí i bez sexu. Zkuste si představit, jak váš sexuální kontakt dokáže svou smyslností, hravostí a vzájemným přátelským mazlením rozněžnit a zjemnit vše tvrdé ve vás a umožňuje vám se více a více otevírat jeden druhému - třeba si léčit srdce ztvrdlé praktikami okolního světa. Zkuste si představit, jak jste s partnerem spojeni na daleko větší vzdálenost než je jen jeden metr. A víte, co se mu honí hlavou a vnímáte jeho tělo jako své a dokážete intuitivně předvídat, co bude večer za hru lásky šálivou... Zkuste si to představit, jak by vypadal svět, když by se dva lidi dokázali "jen" milovat. Tedy provádět přenos energií, aby jim bylo MILO.

Jakožto lidi vědomí si svých kvalit, které by v okamžiku svého sexuálního kontaktu poskytovali svému partnerovi právě v již zmíněném energo-myotransferu, vydávali by ze sebe to nejlepší. Vědomě. Myšlenkou. Srdcem. Dotykem toho všeho. HMOTOU. Protože teprve pak spolu oba partneři mohou růst. Je to dlouhá cesta. A je jen na vás, jestli po ní půjdete jako po cestě, která bude stále stoupat vzhůru s tím jedním partnerem a nebo zda budete na schodišti bloudit a často budete přelézat na jiné schody, abyste zkusili, jestli ta jiná cesta není snad rychlejší... Problém je v tom, že vaše i dlouholetá práce s partnerem vás zavede do sklepa, když si jen tak odskočíte "bokem". To protože energie toho, co jste společně stavěli je jaksi prudce a náhle zbourána něčím či někým jiným. To pořád platí i v kartách. Vyšší bere. Ale nedává. A pokud se mezi dva spolupracující lidi najednou namele něčí nevycválaná vagína či penis, pak je o průser zaděláno více než si vlastně všichni dohromady myslíme.

Vyšší je v tomto případě to nevědomí, co vás zválcuje. A tomu se můžete bránit jen tím, že budete vědomě a dlouhodobě spolu pracovat na vývoji partnerském vztahu v sexu. A tak opravdu jen ti, kdo se chtějí poznat a vědomě se jeden druhému otevřít, mají šanci vysexovat si svým myotransferem sami sebe do svého nebe. Tantra. Si řeknete. No asi ani ne. Zeptal jsem se kdysi jedné jogínky a tantričky, co mi popisovala, jak úžasný sex měla a básnila o něm úžasné myšlenkové ódy, a co že si z toho sexu tedy sama ve svém těle konkrétně pamatuje? Pamatuje si pohyby v pánvi? To, jak se jí partner dotýkal a kde všude? A kde ve vagině prožívala nejvíce stahy? Zbledla, začala koktat, zadrhávat se a pak vybuchla v pláč. Nepamatovala si totiž ani jeden pohyb těla. Svého těla. Sebe samotné. Nevěděla ani o jednom povzdechu, nevšimla si ani jednoho výkřiku očima svého partnera. Jo dojde tak do sklepa svých vášní a rozkoše, jak mi prve říkala. Hmm. No tak tam hlavně nestůjte dlouho. Samotnému se ty schody jdou zpátky sakra těžko. Osobně jsem šťastný za to, že si pamatuji z toho mého posledního sexu všechno. Úplně všechno.

Michal Zachar

PS: až mi zase nějakej guru Jára napíše ať neprudím, že on zrovna on přeci na všechny své sexuální ovce myslí s láskou, bééé, pak snad jen tolik: "Svou lidskou pozornost zaměřenou na sebe a ještě na partnera, kterého chci poznat, tak to stěží stihnu u jednoho jedince natož u dvou. Věnovat se jednomu člověku s láskou. To je 100% vaší pozornosti. Harém potřebují pitomci, co se o svůj život nechtějí nebo neumějí sami postarat."

hudba: Po schodoch - http://youtu.be/aB9WCIbLTmc

zdroj: má vlastní pozorování, internet; speciálně děkuji práci o bioenergii Ing. Věnceslav Patrovský, CSc

Spolu

Pokud se člověk nezbaví svého narcistického ega, těžko může potkat lásku a prožívat ji s radostí. Zbude mu většinou jen neustálé obtěžování otázkami jak ze Shreka: “a kdy už tam budem ...?”

Neznamená to však, že si musíte své ego obětovat nebo se jej pokusit zcela zavrhnout. To jsou fantaskní praktiky mnoha věrouk, církví, sekt. Dodnes nefungují. Naopak jsou všechny paradoxem sebe sama. Čím více se od ega snaží odpoutat, tím více mu nevědomě zcela podléhají. Ego se prostě jen ujme své role. pochopí, že je podřízeno našemu já. A že je jen nástrojem vědomí, nikoliv pánem těla. A tak se z něj stane dobrý sluha, nikoliv zlý pán.

Je třeba se trochu uvolnit a uvědomit si, že tělo má svou moudrost plynoucí z miliard let evoluční historie. Což je fakt, který si lidská mysl dokáže stěží představit. Natožpak přijmout, že? Nebo snad vám už vědci zdokladovali to, jak vzniká a funguje, dejme tomu láska? Ani věda nedokáže vytvořit spojení mezi srdcem, které posílá krev do celého těla a srdcem, které je orgánem lásky. To můžeme jedině my. Přijetím sebe sama.

Tělo nežije pomocí vůle. Vůle není schopná regulovat či koordinovat složité biochemické a biofyziologické procesy. Není schopna ovlivňovat tělesný metabolismus na němž závisí náš život. Sice náš všichni přesvědčují o opaku, ale proč tedy s prvním selháním vůle neskončí potom i náš život?

Píšu to proto, že mne fascinuje, jak jsme jako lidé stále namyšlení na to, jakou moc máme. A myslíme si, že víme více než příroda, která dala vajíčku v okamžik jeho zrodu schopnost stát se lidskou bytostí. Jako doktor neříká tělu, jak má scelit zlomenou kost. Ani nemůže nařídit kůži, aby se regenerovala, když se škrábneme. Tělo a příroda zafungují a vše se zahojí. 

Napadlo vás asi taky, jak je pak možné, že při emocionálních či psychických chorobách tohleto neplatí? Když trpíme depresí, proč se prostě přirozeně neuzdravíme? Deprese se vracejí, protože jejich skrytá příčina přetrvává. Trauma je zahryznuté více než si myslíme. A to naše lišácké ego nemá zájem na projevování pocitů strachu, smutku či zlosti. My víme nebo tušíme, že např. potlačování těchto pocitů snižuje pohyblivost, což má za následek světe div se, zase deprese. A současně podléháme své naučené ego představě, že když budeme hodní, úslužní a úspěšní, budou nás mít lidé opravdu rádi. jistě takto se zalíbíme mnoha lidem. Nicméně je to iluze a ne cesta k dosažení toho skrytého cíle, z něhož máme tu největší depresi, z dosažení lásky. 

Opravdovou lásku neseženete pomocí iluzí. Ty se dříve či později rozplynou a jedinec propadá ještě větší depresi než měl. Jistě když křičíte, bijete někoho či jinak ventilujete zlost deprese zmizí. Aspoň na určitou dobu. A deprese pomine jen tehdy, zvýšíme-li svou pohyblivost a současně prohlédneme své iluze. Byly mechanismem našeho přežití v dětství. A všichni jimi do určité míry trpíme. V raném dětství se iluze rozvíjejí jako prostředek. Jako pomoc k přežití bolestných situací a my si je ukotvujeme v egu. Výchova tomu říkáme. Když dospějeme nechceme se jich zbavit. Máme strach. 

A tak zřejmě největší iluzí je, že vědomá mysl ovládá tělo. Takže pokud můžeme změnit své myšlení, můžeme změnit i své pocity. Tahle iluze vystačí pouze do té doby, dokud máte dost energie. Jakmile vám dojde, nastupuje deprese. Tyhle představy ega jsou obranou vůči realitě, která se nám nelíbí. na jedné straně ušetří člověka bolesti z děsivé skutečnosti, ale současně z něj udělá zajatce ve vlastním vymyšleném, zcela nereálném světě.

Zdraví je naše schopnost přijímat realitu a neutíkat před ní. Naše já není výtvorem mozku. Je živým pulsujícím mechanismem. A chceme-li poznat sebe, musíme umět cítit své tělo. Ztráta vnímání sebe sama je tím nejhorším trestem, kterého se nám od ega dostává, když na oplátku my zavrhujeme své touhy, potřeby a přání. V rámci vyššího dobra. 

Všichni žijeme ve stresu. A podléháme mu více než si myslíme. Největším stresem jsou naše vztahy. A my namísto, abychom žili s těmi, vedle nichž žádný stres necítíme, se paradoxně podléhajíc egu, podvolujeme moci psychopatických jedinců, kteří na nás křičí, trápí nás nebo námi zcela opovrhují. V rodině i ve společnosti: “Nikdy neodstupím...”

Podmínkou poznání se je být v kontaktu se všemi částmi svého těla. Navázat spojení. Vnímat. Cítit. Vibrovat. pak můžeme cítit nejenom bolest, ale taky radost. Podvolit se tělu. To je možná nejvyšší stupeň přijetí sebe sama, co existuje. A je základem našeho zdraví. Naší vnitřní svobody. A pokud neusilujeme o svobodu zevnitř, jak bychom o ní mohli mít, byť sebemenší zájem i zvenčí?

OHEŇ A VODA v MEDITACI, ŽIVOTĚ A MILOVÁNÍ

Žijeme v duálním světě. Vše má své protiklady. I meditovat  a pracovat nebo milovat se můžete metodou ohně nebo vody. Jádrem metody ohně je blok zhuštěné a blokující energie prorazit. Jeho zbytky se však sesypou do základů vaší bytosti (většinou do vitálního = pudového patra) a tam se stanou jen dalším blokem. Metoda meditace ohně tvoří tedy chvilkové uvolnění v těle, ale následně další bloky. Jádrem metody meditace vody není blok prorazit a "zničit", ale rozpustit a přijmout a uvolnit mimo tělo. Neboli uvolnit energii svázanou v těle, aby byla svobodná a schopná se spojit s jednotou s Taem a my jsme byli schopni jej vnímat.

Četné metody ohně stojí proti metodě vody v kontrastu. A od dob dynastie Tchang (618 - 907 n.l.) byly tradice ohně silně ovlivněny buddhistickými tradicemi, zvláště pak tibetským tantrickým budhismem. V nich jde často o sílu. Aby úspěšně dokončili mniši svá cvičení, silně zadržují dech, muži silně zadržují sperma a silně potlačují fyzickou bolest a také mentální a psychické problémy. Věří v "tlak dopředu", dokud se nedostanou tam, kam se dostat chtějí. Základem víry roztočeného kola je však, že nezáleží na tom, co sami sobě způsobujete, protože pokud se na konci stanete osvícenými, cokoliv jste udělali, bylo dobré. Včetně toho, že se neberou ohledy na nemorální či zlé činy. Metoda ohně klade velký důraz na posouvání vašich hranic, když chcete najít způsob, jak roztočit veškerou energetickou kapacitu vaší bytosti. Proti tomu žádná.

Taoisté ze školy vody mají zcela jiný úhel pohledu. Věří v úsilí bez síly a na to, že prostředky a cíle mají být v zásadě stejné. Jasný příklad působení metody ohně můžete vidět v buddhistické tradici, kdy mniši sedí v meditaci pro tělo v nepřirozených polohách mnohdy neurčitou dobu. Mnoho osvícených si takto zničilo svá těla v průběhu své cesty k osvícení. Vlastně i sám Buddha, během let svého asketismu, pokořoval své tělo, až byl jen kost a kůže a pomalu nemohl ani chodit. Po osvícení Buddha kázal proti těmto extrémním praktikám, plně si vědom, že ničením těla se k osvícení nepřiblížíme. Ale mnoho lidí praktikujících metodu ohně se zaměřuje na to, co Buddha dělal ve svých raných dnech spíše než na to, co dělal, když započala jeho moudrost. Tedy přitahuje nás více jeho bolest, nikoliv soucitná láska. :(

Každá tradice ohně je řízena myšlenkou dobývání, v Evropském kontextu s ní plně souzní např. vztahové dobývání ženy mužem. Žena má svůj hrad a rytíř muž dobyvatel ji bere jako kořist, nepřítele, jako překážku, kterou překoná, zeď skrze níž projde a pokud tam najde ego, zabije ho. U následovníků metody ohně má tak člověk neustálý pocit vítězství. Absolutního vítězství. No a když tohle muž udělá ženě, jaký pak je asi další postup? Žena dobude muže. No to prostě oheň jen šíří svou válku, touhu a vášeň, která spaluje a ničí. A ano, úspěšně vcelku manipuluje s energii. Číňané sami tomu říkají "čchi čchi kuaj kuaj" neboli má MOC ZPŮSOBIT, ŽE SE DĚJÍ ZVLÁŠTNÍ VĚCI. Kouzla. Ale kouzla v podstatě ohně jsou vždy jen ta, v kterých manifestujete sílu. Ne lásku.

A to je i podstatou nebezpečí ohnivých meditačních technik. Na počátku totiž snadno strhnou praktikující do pasti - a ti se stanou ZÁVISLÝMI NA ENERGII. A to je horší než závislost na drogách. S tím, jak vám drogy seberou život, umřete sice vy, ale i vaše závislost. Jestliže získáte závislost na psychické energii, touha po této energii bud trvat po vaše nesčetná znovuzrození.

Aby člověk probudil svého ducha potřebuje disponovat přístupem k obrovské energii a nebo ji musí kumulovat a vlastnit  a právě to dělá oheň. Vlastní a spotřebovává, opotřebovává. Mnoho lidí tím získá tzv. "osobní moc". Přitažlivost. Dočasnou. Než dohoříte. Potvrzení svého sebe-vědomí. Hmm, pokud do tvorby svého ducha vstoupíte posedlí mocí, to jest budete si sní hrát a manipulovat jako děti, může se vám stát, že se zblázníte mocí a zůstanete na ní závislí. Fascinace ohněm síly a vášně či touhy splynout v jednotu tím, že otevírám touto silou kanály, aniž mám vůbec potuchy, co mám s tou energii, kterou takto tvořím, vlastně dále dělat vedou k mrtvému konci. Ne ke spiritualitě.

Takže jen pozor, až budete v přístupu ohně někým zváni do některých extrémních prvků, např. systémů hinduistické tantrické či kundaliny jogy; her s prvky, kdy lidé tzv. spontánně křičí, dělají spontánní jogínské pozice, stáčejí se do fetálních pozic, brečí či ječí a chovají se jako zvířata a nebo jste na různých workshopech, které nám přináší západní očišťující metody typu hromadných terapii, psychodramatů s vybíjením se do polštářů, orgastickými třesy a to většinou vše v kruhu plného lidských emocí. To protože v metodách ohně je tendence k neustálému tlačení vaší energie ven, výbušnému vypouštění silných emocí nebo jejich vizualizaci coby zářícího světla v meditacích.

No, zajisté není to špatně, je to jen další cesta. Ale za posledních 5.000 let se zatím žádný nový Fénix neobjevil. Zato popela je čím dál víc...MZZ

ZAUJETÍ VÁLKOU MYSLI, NEZÁVISLOSTÍ ČI LÁSKOU

Pokud je "nezávislost" striktně založena na filozofii (což znamená, že byste MĚLI BÝT nezávislí, stejně jako BYSTE NEMĚLI hřešit), většina lidí se nikdy hodnověrně nezávislými nestane. Jejich přirozené sobecké potřeby je budou pravidelně stavět s jejich filozofií do rozporu. Staří mudrci Tao byli dostatečně skromní na to, aby si uvědomovali, že se vesmír pohybuje neznámými cestami. Věřili, že pokud nemáte moudrost, abyste tušili, jak se všechny vzájemné vztahy událostí rozvíjejí v čase a prostoru, je sice dobré chtít, ale pošetilé se vzrušovat tím spojován s výsledky. Jinak se člověk dostane jen do války zaujetí vlastní mysli a těla.

Taoistická věta, která označuje "nezávislost", je WU WEJ, neboli "dělání bez dělání". Nezávislost na závěrečném uspořádání věcí vám umožňuje jednat tiše nebo vášnivě, podle vašich pocitu a přesvědčení, a to bez výhrad k sobě. A navíc zdrojem zaujetí není vaše spletitá neuróza nebo nadutost ega, ale vědomí lásky, které vámi jakoby prosvítá, za účelem, jenž je nakonec mimo moudrost většiny lidí. Neděláte nic. Vědomí samo dělá.

Láska je zaujetí ducha zažít život. Bez ohledu na to, co nebo kdo nás k němu přivedlo. Láska není zbožštění života s druhými či v druhých. Láska je zaujetí patřit stejně tak Bohu jako sobě či partnerovi. V dobré víře. Láska je wu wej. 100% zaujetí přítomným okamžikem. Je to jen chtění být v něm plně zapojený a nechtít být nikde jinde. Ani s nikým jiným. Než se svou láskou.

PS: a čím je pro vás váš partner? Válčícím stavem mysli, odtahujícím se nezávislým tělem anebo láskou? MZZ