Velká část věcí, co děláme v životě je tvořena tím, že je zaměřena na naši přítomnost ve vnějším světě. Máme úžasné univerzity a systémy vzdělávání, co procvičují intelekt, ale nic nedělají pro náš vnitřní svět. A při tom to, co máme uvnitř, určuje naši realitu, kvalitu dne a naši moudrost. Je to paradox, protože to co je nádech, jde z vnějšího světa dovnitř a obráceně. Co jde z našeho vnitřního světa? Jaké bohatství proudí ven mezi ostatní? V bibli je úžasná věta: "Bůh stvořil člověka z prachu země, vdechl do jeho nosních dírek dech života a člověk se stal živým duchem". Duch se v hebrejštině řekne slovem, které označuje nejen dech, ale i energii nebo duši. Dech můžeme použít jako svou bránu, jako přímé spojení k vytvoření HIEROS GAMOS ve vaší nevědomé a vědomé mysli. Mostu, co spojuje. Až teprve tehdy začnete vnímat i to vše, co je pod povrchem. A tak se z racionalizovaného analytického vědomého skeptika, jenž činí rozumem lidi vypočítavými nebo nevědomého, esoterický syntetického a spojeného se vším, což ho vede k bláznovství, stává jejich spojením. Člověkem, který ví, že nádech i výdech jsou pro jeho život plně nezbytné a že jejich plné prožití jej přivádí k poznání tajemství, kterému můžeme říkat já, my nebo Bůh.
