Zobrazují se příspěvky se štítkemokamžik. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemokamžik. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 10. února 2015

5 způsobů, jak být přítomný

Běžně se na věci tolik nedíváme jako je spíš přehlížíme. – Alan Watts.
Kolikrát jste už jedli a ve skutečnosti nevnímali chuť? Nebo jste dodělali namáhavou práci či jeli do zaměstnání, aniž byste o tom vůbec přemýšleli?
Naše dny často ubíhají, zatímco jsme myšlenkami úplně mimo.
Jedním z mých nejoblíbenějších způsobů, jak být šťastný a vyhnout se stresu, je být v přítomném okamžiku neboli být vědomý. Samozřejmě jde o jeden ze základních kamenů Zen buddhismu (vlastně si myslím, že celého buddhismu), ale není to všechno o meditaci, jako spíš o tom, že si uvědomujeme, co děláme, nad čím přes den přemýšlíme a co nám říkají naše smysly.
Nikdo nedokáže být pořád v přítomnosti. Myslím, že to ani nejde.
Někteří se díky tréninku dokážou naučit být přítomní častěji než většina z nás, ale vždycky se může stát, že budete myslet na budoucnost nebo minulost. Budete cítit strach a zapomenete být v přítomném okamžiku.
Je to ve skutečnosti dost těžké. Zkuste to hned teď: zavřete oči (jakmile dočtete všechny instrukce) a zaměřte se na váš dech. Na vzduch, který prochází vaším nosem nebo pusou, zaplňuje plíce a opět jde ven. Pokud přijdou dotěrné myšlenky, uvědomte si je, přijměte je a nechte je odejít (nesnažte se je vypudit) a potom se opět soustřeďte na dýchání.
Není to jednoduché, viďte? Být v přítomném okamžiku není tak lehké, jak se zdá.
Chce to cvik. Nakonec toho ale lze dosáhnout. Mám pro vás 5 tipů, které vám k tomu můžou pomoci:
  1. Děti. Být přítomní umí nejlépe děti. Rád pozoruji svého tříletého syna Setha, když si hraje. Nepřemýšlí nad tím, co se mu stalo včera nebo co se stane později. Je Spider-manem, bojuje proti zloduchům a nic jiného neexistuje. Když se rozčílí, není na světě nic důležitějšího než to, co ho rozzlobilo. Vybrečí se a pak se zase spokojeně vrátí k tomu, co dělal předtím. Nepříjemná situace je dávno pryč. Neřeší, co bude zítra. Proto se na něj tak rád dívám. Musíme děti použít jako inspiraci a zkusit být někdy jako ony. Ježíš řekl: „Buďte jako děti.“ A byla to moudrá slova.
  2. Kočky. Rád se dívám na svého kocoura Riddla. Myslí si, že je lev. Nenápadně pronásleduje brouka nebo ještěrku, jako by byli schovaní ve vysoké trávě někde v savaně, a pak se na ně vrhne a zaútočí. Víte, že nepřemýšlí nad tím, co měl k snídani, ani jaký nábytek bude zapotřebí poškrábat a roztrhat na kousky. Kočky (a další zvířata) žijí pouze teď. Buďte kočkou.
  3. Moje žena a zákusek. Má žena Eva opravdu ví, jak jíst moučník. Ve skutečnosti je ze všech lidí, které znám, nejlepší, když jde o bytí v přítomném okamžiku. Skutečně si dokáže celou svou duší užít cokoli dělá. Naučil jsem se jíst dobroty tak, že jsem jí sledoval. Mezitím, co jsem se snažil do sebe rychle něco naházet, Eva zavřela oči a pomalu si dala lžíci zmrzliny do pusy. Vychutnávala si chuť, texturu, studenost, sladkost i tu čokoládovost. Eva si dokáže věci vychutnat daleko víc než jiní, a tím mě inspiruje. Až budete příště něco jíst, zkuste nemyslet na nic jiného. Nečíst si, nemluvit. Jen vychutnávat jídlo.
  4. Zenový metař. Říká se, že správný zenový mnich má na starosti pouze dvě věci. Meditovat a zametat. Úklid je jedním z denních rituálů zenového mnicha. Je to jedno z jejich nejdůležitějších cvičení. Zametají nebo hrabou. Nedělají nic jiného. Nepřemýšlejí nad tím, jak se dostat do zenového stavu. Tím už je samotné zametání. Až budete příště doma uklízet (nebo dělat cokoli jiného), zkuste se na úklid soustředit, na prach, na pohyb a na svoje pocity.
  5. Když se v něčem ztratíte. Už jste to určitě několikrát zažili. Dokážete si vzpomenout na chvíli, kdy jste se v nějaké činnosti úplně zapomněli? Ne v myšlenkách, ale v té činnosti samotné. Naprosto jste se soustředili a na nic jiného nemysleli. Svět jakoby neexistoval. Mohli jste pracovat a přitom být ve flow (ve stavu, kdy všechno přirozeně plyne), nebo to najednou byl koníček. Sport, práce na zahradě nebo oprava rozbité pračky. Zkuste si na něco takového vzpomenout a jděte to udělat zas.

sobota 22. listopadu 2014

VNÍMEJTE KAŽDÝ OKAMŽIK


Jsme tak zaneprázdněni čekáním na to, co přijde, že si neužíváme toho, kde jsme.” ~ Bill Watterson

Všichni své životy prožíváme téměř automaticky, na autopilota. Naše mysl je většinou jinde, zabývá se jinými myšlenkami, zatímco opravdovým světem proplouváme jako duchové.

Sedíme u počítače, pijeme kafe, jíme svačinu, jdeme na záchod, myjeme si ruce, jedeme domů….a skoro žádné z těchto věcí si nevšímáme.

Tomu se říká “být zamyšlený” a děláme to pořád.

Navrhuji, abychom zkoušeli vnímat stávající moment. Buďte přítomní a vnímejte plně všemi smysly každodenní obyčejné situace.

Ať už právě teď děláte cokoliv, není to natolik nedůležité, abyste skrz to jen proletěli a dostali se k další věci. To, co čtete, kde sedíte, to, jak brzy půjdete na záchod…to nejsou bezvýznamné věci.

Jsou vším.

Když umýváte talíř, dejte úkolu prostor, namísto toho abyste přemýšleli nad něčím jiným a úkolem prolítli. Buďte tam. Soustřeďte se na to, jak se vaše tělo cítí, když stojí u dřezu. Dívejte se na vodu, na talíř, na zbytky jídla, které smýváte. Vnímejte světlo v kuchyni, poslouchejte zvuky lednice a projíždějících aut, všimněte si rozlitých kapek kafe na lince.

Když jste na záchodě, neberte to jen jako něco, co už jste tisíckrát dělali, jako samozřejmost. Pociťte to, jako byste to dělali poprvé. Buďte jako dítě, které si nikdy před tím nevšimlo, jak vypadají bublinky moči v záchodě. Je to úžasná věc, něco, se má stejnou váhu jako život a sex a smrt.

Představte si, že vám zbývá měsíc života – jakou hodnotu by potom každý moment měl? Každé sousto by bylo vaším posledním. Každý doušek kávy, každé sluncem prolité ráno v kuchyni, každý krok v trávě, každý rozhovor s lidmi, které znáte a které berete jako samozřejmost.

Tyto momenty jsou tolik cenné. Jsou drahocenné a skrývají zázraky.

No, možná vám zbývá víc než měsíc života (kdo to ví jistě?), ale stejně je váš čas velmi omezený. Toto jsou cenné zkušenosti, které by se neměly brát jako samozřejmé.

Trénujte toto: Každé činnosti, které se dnes budete věnovat (bez ohledu na to, jestli to je maličkost nebo ne), dejte váhu. Věnujte jí prostor. Začněte s ní vědomě a s cílem že budete vědomí i nadále. Ponořte se do toho momentu naplno a vnímejte jej všemi smysly. Když je činnost hotová, nespěchejte hned k další, ale dejte si půl sekundy, abyste byli vděční za to, co jste právě prožili. Potom přejděte k další a dejte jí stejný prostor a stejnou vážnost.

Pokud nezačnete hned příští činnost brát jako stejně důležitou, tak s tou, co přijde potom, nikdy nemusíte začít.

…zastavte se na chvíli, přestaňte pracovat a rozhlédněte se kolem sebe” ~ Leo Tolstoy