Po schodoch aneb ENERGO - MYOTRANSFER

Dosažení duchovní úplnosti při spojení muže a ženy v jedno tělo. A co k tomu dodat dnes. Dnes, kdy už nikdo ve společnosti nepůjde jednou za rok do chrámu, aby si vybral partnera, který se mu líbí a který by mu při milování předal informaci, o kterou by mohl on obohatit život svého vztahu nebo rodiny. My jsme v současnosti skončili u swingers klubu, kde se vybíjejí potřeby afektovaných jedinců bez jakékoliv spirituální úrovně. A i kdyby tam náhodou jeden takový zavítal = mnoho psů zajícova smrt... No daleko od toho nejsou ani někteří tzv. guruové různých sekt či hnutí, kteří hlavně jako muži "obšťastňují" mnoho žen kolem, odvolávajíce se na to, že zrovna sex s nimi pozvedne dotyčnou na jinou a hlubší úroveň... Jak a v čem a pro koho.

O co jde? V dnešní době jde stejně jako před tisícem let jen a jen o ENERGII. O její využití námi to jest člověkem. Směr, ten původní směřoval dovnitř nás a to, co se týkalo sexuality bylo bráno jako posvátné. Dnes je sexualita všechno, jen ne to posvátné. Při kontaktu mezi živou hmotou (tedy i v sexu) dochází k přenosu elektromagnetických energií. K tzv. energo-myotransferu. Živé organismy i člověk vytvářejí kolem sebe energetické pole, které je, ve své viditelné formě, nazýváno aurou. To se ví. V roce 1973 publikoval krom několika ruských a švédských vědců i náš Dr. Bradna své vlastní pozorování aury a následný zachycený přenos elektromagnetických vln, při kterém docházelo i ke kontrakcím hladkého svalstva u pokusných objektů (svaly se hýbali tzv. "sami"). Srdce je taky hladký sval, že? Podrobnou analýzou bioenergetického pole člověka potom rozlišil energeticky mozkový transfer s dosahem několika metrů; dále svalový transfer; kardiální (srdeční) trvalý myotransfer; energetické projevy štítné žlázy, thymu, gonád, a také embryonální transfer při graviditě. Ženy jsou opravdu v "jiném" stavu. Je to tak zvaný ENERGO-MYOTRANSFER, čili energie přenášená do okolí našimi svaly, případně pohledem (Peer efekt). Co asi přenášejí naše svaly při sexu, nechávám zatím stále na fantazii čtenářů.

Jestliže se někdo dívá na proužek papíru zavěšený na niti ve sklenici a proužek se vychýlí nebo když rukama působí na rostliny a ony rychleji rostou, může se přesvědčit, že téhož účinku dosáhne i třením elektrizovanou umělou hmotou a někdy i magnetem, tedy prostředky fyzikálními a zcela neživými. To, na co reagujeme je energie. Živí jsme my. Jen jsme si začali uvědomovat svou energii a to co kolem nás běžně denně proudí. Uvedené fyzikální vlivy, ale i vliv ruky mají také společné to, že mohou být předávkovány a pak naopak působí útlum, ba dokonce mohou rostlinu poškodit. Z bible je např. známo, že Kristus nechal uschnout fíkový keř (Matouš 21:19). 

Energo-myotransfer pozorujeme často v okolí, aniž si to uvědomujeme (šíří se zíváním, smíchem apod., tedy ne jen sexem). Na přelomu 19. a 20. stol. jej objevili ruský fyziolog Sečenov a švédský lékař Alrutz. Dr. Bradna jej využíval při skupinovém cvičení od padesátých let k rehabilitaci nemocných končetin. Zjistil jako už od dob bible mnoho lidí po Ježíšovi a asi i před ním, že nemocná ruka se rychleji zotavuje, když se k ní přiloží ruka zdravá, což je podstatou přikládání rukou v léčitelství. Jak se asi zotavujeme při společné svalové práci dvou vědomích jedinců při sexu, nechávám opět na vaší představivosti. Ano, sex opravdu může být i lék. Když nejsou oba dva jedinci mimo sebe.

Ještě méně známý je vliv pohledu (PEER), což je jakýsi oční laser - říká se "propálil mě očima". Využívají jej hlavně léčitelé. Někteří např. takto dovedou vyvolat i lokální pocit tepla. (Může to vysvětlit občasné vyléčení rakoviny, ekzémů a vředů, protože rakovinné buňky při teplotě 40 st. Celsia odumírají). A co to teprve dokáže při sexu, no tak teď aspoň víte, proč má většina lidí u sexu zavřené oči a zhasne... s kým se vlastně milují, to ví jen Bůh.

Nízké vědomosti různých léčitelů a "alternativních praktiků" se výrazně projevují tím, že vlastně namísto léčení jen fantazírují. Jen málokteří si uvědomí, že člověk získává svoji "bioenergii" především z potravy. Nikoliv z kosmu. To bysme si rovnou o stvořiteli mohli říct, že je blbec. Protože proč by se s tím vším tak široce a rozvětveně patlal? Člověk pracující s bioenergií by měl proto omezit spotřebu masa, zejména uzenin. Naopak zelenina obsahuje hořčík a draslík, které schopnosti přenosu bioenergie podporují. Energii dodává i správné dýchání tím, že okysličuje krev a tím tkáně a odstraňuje z těla škodlivé látky v podobě vodní páry a kysličníku uhličitého. A odpadní látky z masa se odstraňují daleko hůře než ty z rostlinné stravy. Není tedy na tom nic záhadného. Milování se vegetariána s masožravcem pak může dost narušit energii toho druhého jedince. Při myotransferu platí, že přenášíme energii směrem k druhému a kontaminujeme jej dotykem, pohledem a kontrakcí svalů (zkusili jste se u sexu na druhého usmát a nebo před sebou máte jen ublížený a do křeče stažený obličej partnera/rky, která vypadá, že ji/jej vraždíte? Pak prostě chápu, že zhasínáte. PS: zapomněli jsme na myšlenky. No, ale ty se sexem přeci nemají nic moc společného, ne? Maximálně "ho" při vzrušení mužům postaví a ženám při tom jejich myšlení si "jóní" zase zvlhne.

„Při kolektivním zpěvu dochází k tzv. myotransferu, rezonančnímu přenosu elektromagnetických energií mezi hlasivkami blízko sebe stojících zpěváků.“ - To je na zamyšlenou hlavně pro ty, co mají rádi společné zpívání mnoha různých manter, či dokola se opakujících modlitebních písní. On stačí i táborák. Samo o sobě je to prima a pro tělo skvělé. Ale přemýšleli jste někdy někdo o tom, jaká je vlastně lidská osobnost toho, kdo "jam session" vede? Protože existuje mnoho věrců, kteří pak za svým guruem pujdou do pekla, v bezvědomí se mu oddají i sexuálně a ani si nevšimnou, že je jejich "dobroděj" pouze používá jako levný pohon svých vlastních "magických" praktik. To víte, ta práce s energiemi něco stojí, že? Rozhodně to nejsou všichni. Nedělejme paušál. Ale je jich mnoho. Muži i ženy. V zajetí channelingovýh přenosů bojují s polovinou světa, která zase bojuje s tou druhou. A pro obyčejnou lidskou lásku mezi dvěma partnery, která by pro ně byla posvátná nám nějak nezbývá místo.

Co z těch dat a sesbíraných útržků to tady vlastně plácám dohromady? Zkuste si představit dva. Muže a ženu, tvořící pár. Jednotící se každým svým společným sexuálním kontaktem postupně do harmonie s jednotou, která byť je zprvu jen v náznacích a malých okamžicích; pak postupně začne přerůstat v jejich životě do perfektního stavu, kdy orgasmus není jenom hypotetická 5-vteřinovka pod peřinou, ale celodenní stav bytí. Trvalého bytí i bez sexu. Zkuste si představit, jak váš sexuální kontakt dokáže svou smyslností, hravostí a vzájemným přátelským mazlením rozněžnit a zjemnit vše tvrdé ve vás a umožňuje vám se více a více otevírat jeden druhému - třeba si léčit srdce ztvrdlé praktikami okolního světa. Zkuste si představit, jak jste s partnerem spojeni na daleko větší vzdálenost než je jen jeden metr. A víte, co se mu honí hlavou a vnímáte jeho tělo jako své a dokážete intuitivně předvídat, co bude večer za hru lásky šálivou... Zkuste si to představit, jak by vypadal svět, když by se dva lidi dokázali "jen" milovat. Tedy provádět přenos energií, aby jim bylo MILO.

Jakožto lidi vědomí si svých kvalit, které by v okamžiku svého sexuálního kontaktu poskytovali svému partnerovi právě v již zmíněném energo-myotransferu, vydávali by ze sebe to nejlepší. Vědomě. Myšlenkou. Srdcem. Dotykem toho všeho. HMOTOU. Protože teprve pak spolu oba partneři mohou růst. Je to dlouhá cesta. A je jen na vás, jestli po ní půjdete jako po cestě, která bude stále stoupat vzhůru s tím jedním partnerem a nebo zda budete na schodišti bloudit a často budete přelézat na jiné schody, abyste zkusili, jestli ta jiná cesta není snad rychlejší... Problém je v tom, že vaše i dlouholetá práce s partnerem vás zavede do sklepa, když si jen tak odskočíte "bokem". To protože energie toho, co jste společně stavěli je jaksi prudce a náhle zbourána něčím či někým jiným. To pořád platí i v kartách. Vyšší bere. Ale nedává. A pokud se mezi dva spolupracující lidi najednou namele něčí nevycválaná vagína či penis, pak je o průser zaděláno více než si vlastně všichni dohromady myslíme.

Vyšší je v tomto případě to nevědomí, co vás zválcuje. A tomu se můžete bránit jen tím, že budete vědomě a dlouhodobě spolu pracovat na vývoji partnerském vztahu v sexu. A tak opravdu jen ti, kdo se chtějí poznat a vědomě se jeden druhému otevřít, mají šanci vysexovat si svým myotransferem sami sebe do svého nebe. Tantra. Si řeknete. No asi ani ne. Zeptal jsem se kdysi jedné jogínky a tantričky, co mi popisovala, jak úžasný sex měla a básnila o něm úžasné myšlenkové ódy, a co že si z toho sexu tedy sama ve svém těle konkrétně pamatuje? Pamatuje si pohyby v pánvi? To, jak se jí partner dotýkal a kde všude? A kde ve vagině prožívala nejvíce stahy? Zbledla, začala koktat, zadrhávat se a pak vybuchla v pláč. Nepamatovala si totiž ani jeden pohyb těla. Svého těla. Sebe samotné. Nevěděla ani o jednom povzdechu, nevšimla si ani jednoho výkřiku očima svého partnera. Jo dojde tak do sklepa svých vášní a rozkoše, jak mi prve říkala. Hmm. No tak tam hlavně nestůjte dlouho. Samotnému se ty schody jdou zpátky sakra těžko. Osobně jsem šťastný za to, že si pamatuji z toho mého posledního sexu všechno. Úplně všechno.

Michal Zachar

PS: až mi zase nějakej guru Jára napíše ať neprudím, že on zrovna on přeci na všechny své sexuální ovce myslí s láskou, bééé, pak snad jen tolik: "Svou lidskou pozornost zaměřenou na sebe a ještě na partnera, kterého chci poznat, tak to stěží stihnu u jednoho jedince natož u dvou. Věnovat se jednomu člověku s láskou. To je 100% vaší pozornosti. Harém potřebují pitomci, co se o svůj život nechtějí nebo neumějí sami postarat."

hudba: Po schodoch - http://youtu.be/aB9WCIbLTmc

zdroj: má vlastní pozorování, internet; speciálně děkuji práci o bioenergii Ing. Věnceslav Patrovský, CSc

Neztrácejte hlavu a pohněte zadkem

FOTOZDROJ

V našem životě se projeví vždy dva základní druhy strachů. Strach ze smrti a strach z nepříčetnosti. První vynechme, k tomu stejně jednou všichni dojdeme a podívejme se na ten druhý. Jde o strach z našeho možné nekontrolovatelného chování. A v tom hraje právě velkou roli společnost. Kolem nás je za posledních 50 let příliš mnoho rozruchu, příliš mnoho hluku, příliš mnoho věcí a taky příliš mnoho špíny.

A tak tu v tom bordelu pomalu či spíše rychle přicházíme o smysly. Tedy chováme se nesmyslně. Protože jsme plně pod nadvládou svého nevědomí, které nás odřízne od působení svých smyslů. My doslova umrtvujeme svoje smysly. Protože nemáme jinou možnost, jak neslyšet hluk, nevidět špínu a nevnímat neustály pohyb kolem. Všude kolem nás je hyperaktivní prostředí. V takovéto společnosti se nemáme možnost zpomalit, natož pak zklidnit. A tato frustrace posiluje tutéž frustraci, kterou trpí hyperaktivní děti. Totiž neschopnost být alespoň malou chvíli v kontaktu se svým nejhlubším bytím. Se svým já jsem....

Naše společnost je tak zaměřená na vnější svět, že jsme se naučily žít jen ve smyslových podnětech, které však vymýšlejíce si je v hlavách, tak je ve svých tělech už ani necítíme. Naše city nejsou opravdové. je pro nás důležité něco smysluplného DĚLAT, nikoliv smysluplným BÝT.

Chceme sice vlastnit mnoho věcí, ale naše vlastní JÁ mezi ně nepatří. Zdá se vám to šílené? To by mělo! Protože je to šílené. A dohání nás to k šílenství, protože nás tento stav čím dál více odděluje od kořenů v přírodě, od země, na níž stojíme, od reality v níž skutečně žijeme. A fakt z toho plynoucí je jeden. A to velmi závažný. Celá naše společnost je naprosto nezdravě zaměřená na sexualitu. Všichni členové společnosti jsou neustále vystaveni agresivním sexuálním podnětům, což je pro mnohé sice vzrušující, ale taky velmi frustrující. Inu, jakmile vás "posedne" takovéto vzrušení, naprostá většina společnosti neví co si s tímto jinak křehkým a intimním okamžikem, má vlastně v povrchové dopravě například, počít. Tam se naše okamžité sexuální pocity jaksi ventilovat příliš nedají. A tak nás takováto sexuální stimulace, přesahující naše možnosti a zásoby energie nutí se odpojit od místa, kde je prožíváme nejvíce, to jest od svého těla. Protože nadměrná stimulace smyslů sexuálními podněty by nás nakonec přinutila doslova se vzdát kontroly sama nad sebou. A toho se rodí již zmíněný strach z nepříčetnosti.

Jenže pocit je živoucím důkazem spojení emocí a těla a pokud jej v rámci společenské "etikety" potlačujeme, pak z nás vyrůstá v podstatě neurotický jedinec, který právě tím, že potlačuje své vlastní sexuální pocity, trpí nutkáním a touhou je realizovat, jelikož potlačit je může, ale musí někde ventilovat ono vzrušení. Potřebuje ho prožít, uvolnit. A tak se naše společnost od pouhé masturbace dostala za několik desetiletí k velkému nárůstu násilí páchaného už na dětech v rodinách, k sexuálnímu zneužívání a k tomu, že když se řekne láska myslí většina lidí na pornografii. Tenhle stav se nedá odstranit změnou společenského zřízení. Množství informací přicházející k nám bude neustále narůstat. Nepůjde to změnit ani učením ve školách či morálními přikázáními typu "nesesmilníš"...to nefunguje už přes 2000 let. Všichni to víme, ale tváříme se jako, že....

To vše pramení z naší odtrženosti od naší přirozenosti, ze ztráty spojení s přírodou a s naší skutečnou podstatou, kterou není vědomí všehomíra, ale život uskutečňovaný v našem obyčejném lidském těle.

A tak má-li člověk strach, že se přestane ovládat, nemůže mít ani kontrolu nad svým chováním. Strach ochromuje tělo a narušuje jeho spontánní funkce. Proto se vyděšení lidé chovají tak podivně. Pocit strachu má své kořeny v minulosti. A tak rozpor dvou našich základních strategií pro přežití, z nichž jedna je ÚTĚK a druhá ÚTOK oslabuje naši vědomou kontrolu. A tím zvyšuje strach. Pokud člověk v dětství někdy cítil vražednou zlost, přesvědčí sám sebe, že kdyby ji dal najevo, rodiče by ho zbili. V takové chvíli mu zbývá jen jedno. Stane se pasivním a potlačí svou zlost. A tím se od dětství tvoří určité vzorce chování a v naší osobnosti, ale hlavně v našem těle se schovává hluboce ukrytá minulost, která je latentně potlačená. Tedy může se z vteřiny na vteřinu stát aktivní silou. Někdy dokonce i situacích, kdy nehrozí žádné nebezpečí, se lidé často bojí, že kdyby vyjádřili onu zlost hodně intenzivně, bude mít jejich chování určité drsné důsledky.

Víte přání a pocity jsou nesmírně vesmírné síly. A uvolnit je z najatého těla není sranda. Dospělý člověk by měl vědět, že i když má zlost, že by mohl někoho zabít, neuděláte. Pro většinu tvorů chovajících se přirozeně, je smrt druha něco nevhodného a nerozumného. A právě PROJEVEM dospělosti je schopnost cítit i třebas vražednou zlost, ale nenechat se jí ovládnout a skutečně zabít. PS: když budete někdy řešit, to, zda-li jedinec stojící proti vám by vám mohl ublížit ze zlosti - všímejte si jeho hlasu a pohledu, očí. Když hodně křičí, ale v očích se nic hrozného neděje, chová se jako malé dítě. Ovšem pokud je hlas zastřenější, úsečnější, ale oči jsou tak pronikající vámi tak, že se vám až zježí chlupy, pak se pokuste, co nejrychleji odejít ze situace. A to nejen pro své vlastní dobro.

A dalším pocitem, krom křiku spojeným se strachem z nepříčetnosti či odevzdání se situaci,  je sexualita. Dospělý zdravý jedinec se nechá unést intenzivní sexuální vášní, stejně jako výraznou zlostí. Mohu být "šíleně" zamilovaný a nebo mohu "šílet" z toho, že druhý zradil mou lásku. Když člověk totiž ví, jak se cítí, a ví, co mu umožňuje konstruktivně vyjadřovat své pocity, pak to znamená, že je už v sobě přijal. že přijal sám sebe se všemi pocity (pozitivními i negativními.). Ovšem jednání vycházející ze sexuální touhy, které si onen dotyčný neuvědomuje, nepřiznává a naopak vytěsňuje, způsobuje to, že se pak on sám stává snadnou kořistí nevědomé sexuality. Stačí jen dotyk v oblasti genitálií. I pouhým pohledem. Neustojí to. Doslova. Ať je to ze zlosti či sexuální touhy, člověka ovládne tak silné vzrušení, že ho nedokáže kontrolovat a už vůbec ne ovládat. Musí ho však nějak ventilovat. A proto buď vybuchne zlostí a nebo se zaměří na sex. A takovéto chování není paradoxně známkou žádné vášně, ale strachu. Strachu z nepříčetnosti, říkejme možná spíše z intimity. A právě tato přílišná intimita je kořenem vašeho STRACHU z NEPŘÍČETNOSTI. Je děsivá právě proto, že je v ní skryta možnost, že člověka OVLÁDNE ten DRUHÝ. Stejně jako to kdysi dělali rodiče. A tak nás a naše vnitřní dítě dohání k šílenství taky tato rozporuplnost: svádění a odmítání; láska a nenávist.

Zvládnutí silných pocitů je známkou lidské dospělosti. Takový člověk s nesnaží své pocity jen tak "ustát", ale prožít. Většina společnosti (cca 93%) však řeší bolestné a nepříjemné situace tím, že se odpojují od svých pocitů. Už od dětství. A to tak často, že to, co v pozdějším věku, většina z nich považuje za pocity, jsou jen představy čili myšlenky. Tedy pokud je zvládají, znamená to, že sami sebe - a tedy i svou SEXUALITU přijali a začlenili vše do svého ega, do své osobnosti. Což je v podstatě nemožné pro člověka, jehož osobnost je zaměřena na přežití, právě proto, že přežití je zcela závislé na potlačování vlastních pocitů. Co tedy udělat se svými sexuálními pocity?

Legrační je, že většina lidí netuší, že relativně sexuální pocity se dají zvládnout snadněji než ty slabé. Slině působící mají více energie a tím pádem jsou schopny být lépe uchopeny. Cvičení, které se dá provádět k posílení pocitů vlastní sexuality aniž by však docházelo v pohlavních orgánech k nadbytečnému napětí. Cvičení se provádí na podložce, matraci nebo na posteli. Lehnete si na záda, skrčíte nohy, které jsou v rozmezí 20 - 30 cm od sebe, zakloníte hlavu, zapřete lokty, které tak pomáhají podpírat i paty, a nadzvednete pánev. Podložky se dotýkají jen lokty, hlava a přední část chodidel. Dýcháte-li uvolněně a hluboce, proudí vám do pánve energie, která začne vibrovat a pohybovat se nahotu a dolů. je to přirozený pohyb, a člověk ho může vnímat jako příjemné dráždění v oblasti pánve, a to je sice sexuální, ovšem nepůsobí na pohlavní orgány. Zde mnoho lidí dostane strach, protože pánev se při tom, čím více jste v klidu, se tím více začne samovolně pohybovat. Vyděsí se proto, že když jsou pohyby hodně výrazné, člověk má právě proto pocit, že nad nimi nemá kontrolu. Nemučte se. Nemusíte si nic při cvičení dokazovat. Začnou-li vás bolet svaly stehen, vydržte jen tak, jak dlouho to půjde a pak to prostě zkuste znovu. Pravidelné provádění tohoto cvičení posiluje a uvolňuje svaly a napomáhá rozvíjení sexuálního pocitu. Prostě neztrácejte hlavu a pohněte zadkem.

Posílení sexuality se projeví v očích. Oči se stanou jasnější a živější. I toto se dá cvičit, ovšem to doporučuji pouze s tím, kdo se tomuto věnuje a nedá se pak vaším sexuálním pohledem polapit. To není legrace, to si zahráváte se silou, která dává život. Pro většinu lidí to není snadné, protože se stydí a bojí se dát najevo své skutečné sexuální pocity. To platí především o těch lidech, kteří byli sexuálně zneužíváni. Proto je k tomuto cvičení zapotřebí zvláště vlídnou a neosobní mysl.

A další doporučení, jak z té vlastní sexuality a světa kolem nezešílet? Nenavazujte žádné sexuální vztahy bez toho, aniž byste k onomu druhému necítili silnou lásku. Pokud se touto radou dokážete řídit, dokážete lépe ovládat své sexuální pocity a tím posilujete svou podstatu i své ego. přetlak je-li moc velký, je lepší ventilovat jej s pomocí masturbace než tím, že běhám od náruče k náruči.Vědomá kontrola silného pocitu je projevem vyzrálého člověka, který se umí přirozeně ovládat.

A nebo můžete být tím věčně "nevyšukaným" a nezralým dítětem, které sice nedává najevo své skutečné silné pocity, aby nevypadal divně, ale jakmile si jej takový pocit najde, podlehne mu bez uvažování a s prstem namířeným na toho druhého a obviňujícím křikem: "za to může on". Vždy jsme si za to mohli my sami. Svým přístupem ke svým pocitům. Protože pocity jsou i náš život. Formují ho a utvářejí. Chceme být my sami naplnění strachem nebo láskou? Lidé si většinou uvědomují, že mají strach, až ve chvíli, kdy jim hrozí ztráta lásky nebo pocitu bezpečí. Ovšem jejich strach je pořád ukrytý pod povrchem těla a brání mu odevzdat se intimnímu vztahu naplno. Oddat se druhému. Přirozeně. Ne pod nátlakem. Lidé však jen kličkují mezi příliš silnými pocity - sexualitou, strachem z nepříčetnosti, necitlivosti a strachem ze smrti. Nepřirozeně přežívají. A tomu říkáme láska. Hmm. Nezní to moc optimisticky. Já vím. Tak neztrácejte hlavu a pohněte zadkem.

MZZ

▬ na motivy knihy Radost od A. Lowena